mokosha

za místo, kam je správné vylučovat, a začneme na ni nazírat jako na jistý druh spodního prádla, které má tu výhodu, že je savé a do jisté míry vodotěsné. S touto pojistkou, která nás ušetří kalamit a zbaví nás sbytečného stresu, začneme s novorozencem chodit na záchod. Když odhlédneme od podivné alternativy naší euroamerické společnosti posledních dvou tří generací a podíváme se, jak to normálně funguje ve valné většině světové populace, zjistíme, že naše miminka na to jenom čekají, celá žhavá. Mají totiž po miliony let vytvářené instinkty, které jim říkají, že na mámu a do rodného hnízda se nevylučuje. Takže stačí po probuzení je podržet nad vhodnou nádobou, dále pak po kojení (a velice často i během kojení), pak je opět ukojíme do spánku klidného a plnohodnotného. Postupně zjistíme, který pláč či nespokojenost či volání po mámě znamená hlad, potřebu vylučovat či zimu atd, a pokud je – jak nám náš mateřský pud neomylně říká, nosíme v šátku na svém těle, máme šanci na minimální spotřebu plen.

Moderní maminky si vymyslely celou řadu zlepšováků, od one-wets – plenkám podobných kalhotek bederního střihu a nebaculatého vzhledu, které vydrží jednu nehodu, přes rychloprdky, kalhoty s decentně skrytým otvorem v rozkroku, které nás zbavují nutnosti miminko neustále obtěžovat oblékáním a vyslékáním. Ale znám i maminku, čestné slovo, která od narození žádné pleny nedává. To tak jejich porodní asistentka po porodu doma miminko vykoupala a chtěla oblékat a balit, a říká: „Tak, teď potřebuju ještě plenu.“ Její údiv neznal mezí, když slyšela, že v domě žádné nejsou! Nakonec se v poličce našla nějaká ta čtyřcovka, ale jen co pa opustila dům, už byla plena dole. Miminku je v současnosti rok a co se nehod týče, jsou na ročním průměru čtyři za den! Když se to srovná se dvěma tunami spotřebovaných jednorázovek, což je průměr dětí klasicky balených do tří let, máme do nebe volající ekologickou úsporu.

Moje maminka skoro zaplakal, když pozorovala, jak mi moje maličká v půlce kojení začíná trhat prso, jakoby to byla žvýkačka, pak se vyčurá a pije v klidu dál. Kdyby to byla bývala má máma věděla v hlubokých sedmdesátých letech, ušetřilo by jí to ukousnutou bradavku a já mohla být kojenec o rok dýl.

Jedna moje kamarádka narazila na systém minimální pleny až u druhého miminka, ta zas lomila rukama, kolik kolik si mohli ušetřit. A těch opruzenin a exémů na prdelce!

Jistě, je nutno tomu přizpůsobit i celkový způsob oblékání. Tak jsme postupně zavrhli body a dupačky, které nás opakovaně přiváděly do situací, které znám z lyží: než se to všechno vysleče, počurám se. A oblíkat kombinézu, která se namočila v břečce na kachličkách… ani nemluvím.

Systém minimální pleny má ale kromě ekologických, ekonomických a zdravotních výhod ještě jednu: MOBILITU. Tak si nemusím lámat, jestli má zařízení v cíli našeho výletu přebalovací pult na toaletách, což většinou nemá. Mohu spontánně rozhodnout, že zůstanu u kamarádky o pár dní dýl a nemusím běhat po okolí a hledat drogérii.

Je to osvobozující!