mokosha

Anarchie je často docela špatně definována jako bezpráví a nepořádek, ale její primární definice je "absence vládce". To neznamená absenci pořádku, jak se lidé často domnívají, ale neexistenci vlády (donucovací moci, hierarchické organizace). Anarchistická společnost by byla organizována zdola, dobrovolnou aktivní spoluprácí jejích členů. (FAQ zatím pouze v angličtině)

Než jsem se stala matkou, byl můj zájem o anarchii vlažný, ale narození mých dvou dcer jej pěkně rozpálilo. Snaha být co nejlepší matkou mě vedla ke zkoumání mnoha oblastí, které se rodičovství týkají: kontaktní rodičovství (attachment parenting), koncept kontinuity (the continuum concept), anti-škola (unschooling), nenásilí, Ishmael, primitivismus, anti-civilizace, eko anarchie apod. Snažím se žít tak, abych neničila naši planetu, nebyla autoritářská a vychovávala samostatně myslící děti.

Aby se celé naší společnosti vedlo lépe, musí se něco udělat s odloučením, segregací a vzájemnou izolací lidí, a to nejen v rámci široké rodiny, ale hlavně co se týče našich vlastních malých dětí. U mě to začíná vztahem k vlastním dcerám. Nedovedete si představit, jak je pro zdravý vývoj našich dětí důležitý přirozený porod, kojení, těsná blízkost a neustálá dosažitelnost rodiče i jiné praktiky kontaktního rodičovství. V západní společnosti stále častěji nefungují mezilidské vztahy, lidé mají problém navázat blízký, skoro mateřský kontakt s jinými zvířaty a s celou planetou. A západní způsob života se roztahuje.

Pro mě a pro mnoho ostatních žen je narození dítěte tím nejpřirozenějším a prapůvodním zážitkem, který spouští tu sílu, tu touhu hledat a podporovat spojení s lidským dítětem, se zvířecím mládětem, a s matkou zemí.

Porod je tím šokujícím zážitkem, který nás nutí uvědomit si nebo znovuobjevit přirozené rytmy našeho místa ve světě. Kdysi otupělí následovníci hlasu kulturní autority, začínáme se ptát, proč je společnost organizovaná, tak, jak je (a kdo za to může), proč bychom měli jednat v rozporu s našimi instinkty (vnitřním hlasem) a k čemu že nás vlastně ten hypnotický hlas kutlůry nabádá. Začínáme měnit své životy, vzdalujeme se čím dál víc od falešnosti středního proudu (a od závislosti na komerčních produktech a službách), vyhledáváme a vytváříme podpůrné komunity, které naše potřeby mohou uspokojit, tak, abychom mohli žít opravdovým plným životem (znovu se tak dostáváme do spojení s naší živočišnou náturou!)

přeloženo z blogu MotherAnarchy se svolením autorky